VĚŽ KOSTELA SVATÉHO JAKUBA
letí.Věž byla do roku 1596 nižší a místo jehlanu měla zřejmě jednu
báň. V roce 1596 byla zvýšena a ozdobena ochozem a měla tři báně nad sebou, pokryté mědí. Ve věži byl byt hlásného.
Do věže byly do roku 1604 postupně pořízeny tři zvony.
Roku 1464 byl pořízen první zvon ke cti svatého Jakuba, patrona
chrámu, v roce 1578 zvon Jan, roku 1604 velký zvon Michal.
Jeho rozkyv byl tak velký, že narážel do zdi věže, proto byla roku 1609 postavena zvonice a zvony do ní přeneseny.
Roku 1613 v neděli "provodní" vypukl v zámku požár, který se
rozšířil do ulic, zachvátil kostel, cibule a věž spadly na městské
hradby. Novou kostelní věž vystavěl tesařský mistr z Olomouce a báně na ni dána 10. srpna.
Roku 1633 znovu oheň poškodil i kostel:
Když 30. srpna roku 1633 při pečení chleba u pernikáře Pulky,
který býval vedle cahousek, vypukl oheň, strávil požár mnoho
domů, školu, faru i vazbu kostela, dostal kostel při opravě
šindelovou střechu a věž "jen o dvou cibulích dána a byla šindelem
kryta, sloupce pak a římsy bílým plechem obity. Věž dělal tesař ze
Slavkova, jménem Tomáš, báně na ni dána 15. října 1635."
Roku 1645 švédský generál Wittenberg dobyl město a téhož roku
"generalauditor Kőnigsmarkův Mikuláš Demel chtěl věž kostela
rozbořit. Donutil klášterního fratra Marka Antonia,
který se vyznal v zednictví, aby mu udělal do věže několik otvorů.
Když se to po dvou hodinách nepodařilo, od zboření věže bylo
upuštěno."
Roku 1658 byl do věže pořízen zvon Vavřinec.
Roku 1661 dostala věž novou báň.
14. září 1788 farní kostel opět vyhořel. Cibulovitá věž kostela
spadla do farního dvora. Při opravě kostela v roce 1789 byla na
věž dána střecha jehlancovitá, která je tam až do současnosti.